Zkusili jsme tedy pro to něco udělat a vymysleli jsme a koncem prosince spustili kreativní internetovou soutěž na podporu značky, zaměřenou především na mladší ročníky.

O co jde:

Soutěžící si mohou vybrat libovolný z 18 soutěžních formátů, od videa až po webovou aplikaci.
Jejich úkolem je vymyslet a zrealizovat cokoli vtipného a nápaditého na podporu značky nebo libovolného výrobku Fujitsu.
Hotovou práci na soutěžní web neuploadují, ale musí ji zveřejnit kdekoli na internetu, čímž multiplikují počet zobrazení soutěžních příspěvků a tím i značky samotné.
Na soutěžním webu pak publikují pouze odkaz na stránku se svým příspěvkem, ze které se jejich práce zobrazuje.

Soutěží se ve dvou „váhových kategoriích“, amatérské a profesionální, ať nejsou běžní domácí uživatelé v nevýhodě. O výhercích rozhodne porota, vtipný nápad má přednost před technicky dokonalým zpracováním.
Jako velmi šťastný nápad se ukázala i možnost přihlásit se do soutěže pouze jako „kritik“, stačí komentovat jednotlivé soutěžní příspěvky a udílet rady na jejich vylepšení.
Na webu se tak rozproudila velmi živá diskuze a kritici současně hlídají, zda se někdo nechlubí cizím peřím.
Možnost získat cenu i na základě diváckého hlasování zas vybudila některé soutěžící k propagaci jejich příspěvků na Facebooku a dlaších sociálních sítích.

Soutěžní web byl koncipován jako nízkorozpočtový a je postaven na Wordpressu, ať co nejvíc prostředků z rozpočtu zbyde pro účastníky soutěže.
Dlužno říci, že na odměnách pro účastníky ve Fujitsu nešetřili a celková částka věnovaná na odměny činí lákavých 500 000,- Kč.

Soutěž běží od 21.12.2009 až do půlky března a za první 3 týdny provozu nasbírala úctyhodných 24 tisíc návštěv, 114 tisíc zobrazených stránek, 800 zaregistrovaných účastníků a 250 doposud publikovaných příspěvků, z nichž některé jsou opravdu povedené.

Veškerá propagace soutěžního webu probíhá zatím pouze online, ve spolupráci s H1.cz, jako kombinace PPC, linkbuldingu, bannerů s ústředním motivem „Voklikej mě“ a dalších aktivit. Mezi nejúčinnější zdroje návštěvnosti patří (nepřekvapivě) Facebook.

Nezkusíte taky něco vyhrát?

Šestikloboukové myšlení v pojetí Edwarda de Bono je celkem povedená projektová a procesní strategie, vhodná zejména pro menší skupiny. Měli byste si ji taky zkusit. (Hlásí se k ní mimo jiné i viceprezident Microsoftu pro Evropu, Střední východ a Afriku Jan Mühlfeit v rozhovoru v týdeníku Reflex č. 43/2004).

Oněch pomyslných šest barevných klobouků představuje šest navzájem různých rolí, které je užitečné při realizaci jakéhokoli složitějšího projektu obsadit. Představitel každé z nich má za úkol klást otázky a nalézat na ně odpovědi, při pohledu na projekt z 6 odlišných, předem definovaných úhlů.

Nachový klobouk: Vynálezce
Jeho úkolem je objevovat netradiční přístupy a perspektivy, tlačit na ostatní aby zkoušeli nové zdroje a metody. Ptá se jich: „Jaké nové myšlenky můžeme zkusit?” Kolika různými způsoby by se to ještě dalo provést? Co by se stalo, kdybychom zkusili tohle?”

Modrý klobouk: Shromažďovatel informací
Jeho práce je být neutrální a poskytovat ostatním členům skupiny fakta a čísla.
Do jeho sady otázek patří: „Jaká fakta lze popsat? Kolik? Jak často? Za jak dlouho? Kdo? Kdy? Je to skutečnost zbožné přání? Dá se to dokázat?“

Oranžový klobouk: Plánovač
Nutí ostatní organizovat, shrnovat a uspořádávat, psát instrukce a produkovat výsledky. Organizuje skupinu a vypracovává konkrétní plány akcí. Neustále se vyptává, „Co je potřeba promyslet a naplánovat pro zdar téhle akce? Držíme se časového harmonogramu? Kdo by měl udělat tohle? Jaký by měl být první krok? Co je v plánu na zítřek? Jak tuhle myšlenku sdělíme ostatním?“

Žlutý klobouk: Promotér
Úkolem téhle osoby je průběžně podporovat konstruktivní, pozitivní přístup k řešení problému a směrovat členy projektového týmu tak, aby uvěřili světlým zítřkům a soustředili se na nejdůležitější cíle. Neustále objevovuje a předkládá možné přínosy. Člen týmu ve žlutém klobouku klade ostatním následující otázky, „Jaká pozitiva jsou na téhle myšlence? Co je náš cíl? Jak nám tenhle plán může pomoci ho dosáhnout? Kdo z toho bude mít prospěch?“

Červený klobouk: Pochybovač
Má v popisu práce podporovat konstruktivní kritiku. Upozorňuje ostatní na možná rizika, nebezpečí, vnitřní nesoulad v záměrech a plánech. Táže se: „Co je špatně na tomhle řešení, a co by se mohlo pokazit támhle na tom? Jaké riziko tahle akce znamená? Koho se to negativně dotkne? Jsou tahle data opravdu správná? Jak těžké bude tohle dokázat? Stojí za to se do toho pouštět?“

Zelený klobouk: Obhájce
Monitoruje v týmu vzrušení, strach, podezření a další podobné iracionální a emocionální reakce, vztahující se k základní myšlence projektu. Sleduje předtuchy a intuice členů skupiny. Jeho základní otázkou je: „Jaký z toho máme všichni pocit?“ Narozdíl od pochybovače se nepokouší ospravedlňovat jednotlivé akce, ale pomáhá ztotožňovat se s projektem jako celkem, v souladu s přirozenými potřebami a zájmy projektového týmu.

Většina z nás, (nepatříme-li ovšem mezi bláznivé kloboučníky nebo umělce v převlékání), má v mentálním šatníku ve své krabici na klobouky jen několik z uvedených pokrývek hlavy. Je šikovné, když projektový manažer dokáže do pracovního týmu dostat alespoň jednoho reprezentanta od každé barvy, tím lépe, mají-li současně i pod čepicí. Jinak by snadno mohl skončit bez klobouku, bos.

Volně podle Edwarda de Bono
Six Thinking Hats

Michal Čížek

UPDATE:
Honza Bien k tomu velmi trefně doplňuje

„Šestikloboukový přístup vlastně není ani tak věcí organizace, jako spíše strukturování problému. Nebo ještě lépe: způsobem uvažování. Proto je použitelný nejen v týmu, ale i při rozhovorech dvou osob, nebo dokonce jen rozjímání člověka jednoho.“

UPDATE:

A tohle je ještě lepší.

UPDATE 2:

A jak se tak na to dívám, ještě jedna krásná sekvence nás čeká.

Michal Čížek

Na adrese CheckMyColours.com pochystal italský webový vývojář a programátor Giovanni Scala šikovný nástroj, který si jistě nejeden webový grafik zařadí do arzenálu kontrolních mechanismů použitelnosti a přístupnosti své práce, lépe řečeno nahradí jimi podobné doposud používané nástroje.

S jeho pomocí můžete totiž pohodlně zkontrolovat barevné kombinace popředí a pozadí všech DOM elementů na stránce najednou a ověřit si, zda jsou dostatečně kontrastní i pro návštěvníky se zrakovými hendikepy, tedy v souladu s požadavky na přístupnost dle doporučení a metodiky W3C.

Zkontrolujete-li si tímto nástrojem například titulní stránku Seznamu, zjistíte, že se proti uvedeným doporučením prohřešuje u 111 z celkem 623 kontrolovaných prvků, což není zrovna málo.

Michal Čížek

Všechny žáby byste měli přemístit do dvou minut.

Vzhledem k tomu, že většinu času trávím řízením stavby zákaznických webů, dostanu se k nastavování kampaní jen občas. Pak se obvykle hned po přihlášení vrhnu na přehled účtu, abych zjistil, že mi spousta klíčových slov neběží. Musím si tedy postupně otevřít každou sestavu a příslušná klíčová slova zapnout, tím, že zadám částku, kterou mi systém nabízí. Je-li kampaní více, je to činnost poněkud otravná.

Toto nepohodlí jsem snášel až do doby, kdy jsem přičichl ke skriptovacímu jazyku Python. Řešení reálných úloh je pro pochopení jazyka to nejlepší a rozhodl jsem se tedy, že se pokusím si ono nezábavné klikání nějak ušetřit

Po večerech jsem v Pythonu naprogramoval udělátko, které se na účet přihlásí, načte přehled všech kampaní, zjistí, zda obsahuje neaktivní klíčová slova a pokud ano, aktivuje je a pošle o výsledku zprávu do zadané e-mailové schránky. Automatické spouštění skriptu v požadovaných intervalech zajišťuje Cron.

Nyní mám své kampaně stále aktuální a ušetřený čas mohu využít jinak. Chcete-li si ho ušetřit i Vy, je Vám můj výtvor k dispozici. Jeho použití má smysl pouze v případě, kdy už máte kampaň vyladěnou a víte, že zvyšování částky za proklik bude efektivní.

Předesílám, že nejsem žádný Python guru, omluvte tedy případné začátečnické konstrukce. Přivítám každou radu, nápad či připomínku pro vylepšení skriptu. Kontaktujte mě zde.

Sklik Notify je napsán v Pythonu verze 2.5.2, odzkoušen je pod Linuxem. Pro správné fungování budete potřebovat knihovnu BeautifulSoup.

Stáhněte si Sklik Notify.

Popis jednotlivých souborů:
config.py – třída s nastavením – přihlašovací údaje, emaily, automatická aktivace slov atd.
base.py – základní třída – pokud je skript spuštěn samostatně, přihlásí k účtu, jehož přístupové údaje jsou v config.py a zkontroluje neaktivní klíčová slova. Najde-li nějaká, vypíše je na obrazovku a zeptá se, zda je chcete aktivovat. Pak se odhlásí.
mail.py – třída pro odeslání emailu (obsahuje rovněž nastavení SMTP serveru)
notify.py – skript se po spuštění přihlásí k účtu a najde-li neaktivní klíčová slova, pošle zprávu na emailovou adresu z config.py. Pokud je v konfiguraci nastavena automatická aktivace, aktivuje klíčová slova a pak se odhlásí.

Patrik Šíma

Dvorak to dokládá na příkladu svého vlastního blogu, provozovaného na Wordpressu. Jakýsi jeho známý „SEO guru“ mu doporučil přepnout v administraci Wordpressu standardní „parametrická“ URL na dlouhá, ve kterých jsou díky modu rewrite parametry s ID článku nahrazena slovy z jeho nadpisu. Byť standardní doporučení pro nastavení trvalých odkazů ve Wordpressu radí využít vlastní strukturu s parametrem /%postname%/, rozhodl se Dvorak místo toho pro variantu, která krom názvu přidává do URL i kompletní datum publikování článku.

Vcelku právem pak hudruje, že takto vytvořené URL je nepříjemně dlouhé a jen málokdo by byl ochoten ručně ho zapisovat do adresního řádku prohlížeče (což by připadalo v úvahu snad jen při publikování odkazu v nějakém offline zdroji), rozlamují se a v poštovních zprávách tak přestávají být klikatelná (ve svatém rozhořčení zřejmě přehlédl, že URL jeho článku na PC Magu na tom není v tomto ohledu o mnoho lépe). Především si ale stěžuje, že v důsledku této změny poklesnul měsíční počet zobrazení stránek na jeho blogu z 1,2 miliónu měsíčně na nějakých 900 tisíc. Veškeré takzvané SEO je pro něj tudíž pouze stupidní, nefunkční podfuk a hotovo.

Takovýto odsudek od někoho Dvorakova kalibru samozřejmě nezůstal bez odezvy.

Známý e-mag Search Engine Watch ústy Marka Jacksona Dorakovi vzkazuje, že odsouzení SEO oboru jako celku, pouze na základě jediné, a navíc nevhodně provedené akce na jediném weblogu, není příliš profesionální a Dvoraka nazývá ignorantem, který by si jako IT novinář měl umět nejprve opatřit relevantní informace.

Stejně tak všeobecné respektovaný SEO konzultant Aaron Wall si při hodnocení Dvorakova článku nebere servítky („one of the more ignorant articles about SEO I have seen in quite a while“).

Každý, kdo se v tomto oboru alespoň trochu orientuje, ví, že tzv. SEO nespočívá v dílčích pokusech, jak „oblafnout“ vyhledávače, ale jedná se o komplexní a kontinuální činnost, která začíná už s návrhem nového webu. S povrchností odsudků Dvorakova typu polemizuje i Marek Prokop ve svém dva měsíce starém příspěvku Démonizace SEO přichází do Česka.

Co si myslíte Vy?

Michal Čížek

K jeho vytvoření totiž byly použity výhradně ikony z projektu PICOL (Pictorial Communication Language), který vytváří knihovnu jednoduchých a srozumitelných symbolů pro elektronickou komunikaci.

Symboly jsou určeny k volnému použití a jejich aktuální sadu (celkem 517 ikon ve formátu PNG, každou o rozměru 32 x 32 px) si můžete stáhnout.

Michal Čížek

TextFlow, postavený na platformě Adobe AIR, na to jde jinak. Každý z editorů odevzdá výchozí dokument se svými změnami a doplňky, které provedl offline. Všechny verze dokumentu následně „vrchní“ editor naimportuje do pracovního prostředí TextFlow, které zanalyzuje veškeré rozdíly a prezentuje je ve velice přehledné formě, kde pouhým klikáním a přetahováním myší editor navržené změny odmítne či přijme a (po případné další úpravě) umístí na požadované místo v dokumentu. Výsledek pak uloží do jediného dokumentu. Jak snadné a pohodlné to je, si můžete vyzkoušet i v demonstračním režimu.

Michal Čížek

Mezi probíranými tématy, ilustrovanými řadou případových studií a konkrétních příkladů, budou i tato:

• Jak zajistit návratnost investic do internetové reklamy?
• Co získáte, když budete investovat do internetové reklamy?
• Jaké jsou typy internetové reklamy?
• Co je internetový marketing?
• Jaké jsou nejčastější chyby webových prezentací a jejich důsledky?

Více informací a přihlášky »

Michal Čížek